Právník: Úbytek porodů a nedostatečný vzrůst počtu obyvatelsva

Úbytek porodů a nedostatečný vzrůst počtu obyvatelstva jest děsivým a závažným úkazem tou měrou, že se jím zabývají netoliko statistikové, ale i státní správy, pomýšlejíce na to, jakým způsobem by se klesání počtu porodů a obyvatelstva zabrániti dalo. Nejhrozivějším způsobem jeví se zmíněný úkaz ve Francii, ale také v Německu, ve velkých městech, počíná strašiti, jak jsme nedávno v těchto listech ukázali. Následkem toho zabývá se touto otázkou také často Zeitschrift f. Sozialwissenschaft a v sešitu 5. ročníku 1913 k tomu poukzuje, že tento úkaz pozorován byl také v klassickém starověku, u Řeků i u Římanů, když dostoupili určité doby kulturní a když u nich nastal určitý způsob života, podobný způsobu, jaký se jeví za našich dnů. Již před narozením Kr. ukázalo se, že starořecký svět počal vymírati a také svět starořímský vykazoval známky zřejmého fysického úpadku. Tak ukazuje řecký dějepisec Polybios ve svém dějepisu, že v této době Řecko zachváceno bylo takovým úbytkem obyvatelstva, že města pustla a jevila se neplodnost, ačkoliv nepanovaly stálé války a mory. A spisovatel dobře rozpoznal příčinu tohoto jevu a vyslovuje, že nastal tím, že lidé upadli do hrdopychu, lakomství a požívatelství a nechtějí se ženiti, a žení-li se, nechtějí míti dětí, na nejvýš jedno neb dvě, aby je mohli vychovati v přepychu a zůstaviti v bohatství. Podobná pozorování činili Strabo i Plutarch.

Co pak se týče Římanů, poukazuje jmenovaný Polybios k tomu, že Římané, dobyvše vlády nad celým známým světem, nemají tolik lidí, aby taková válečná loďstva vypravili, jako v dobách dřívějších. Julius Caesar pak při provedeném sčítání lidu zjistil všeobecný, hrozný úbytek lidstva jako následek přepychu, požívatelství, a tím nastalého úpadku smyslu pro spořádaný život rodinný. Právě po této stránce sluší doplniti líčení autora v Zeitschrift f. Sozialwissenschaft alespoň částečným vypsáním úsilovné reformatorní snahy císaře Augusta, aby odčinil a napravil hroznou spoustu, která byla se zahnízdila v rodinném životě Římanů. Za jeho doby totiž dosáhl vrchole smutný úkaz, že v této periodě merkantilismu sňatek se stal zcela obyčejným obchodem spekulačním a peněžním, jako kterýkoliv jiný obchod. Úchvatným způsobem a plamennými slovy líčí slovutný náš zvěčnělý učitel Esmarch ve svých dějinách římsk. pr. § 101. str. 293, že se sňatky uzavíraly a rozváděly nikoliv za účelem založení rodiny, nýbrž jenom, aby rozvrácené poměry majetkové věnem byly napraveny. Následkem toho děti nebyly považovány více za požehnání, nýbrž toliko za nevytoužený přídavek a bezdětnost sňatků stala se pravidlem. Kdo toho neměl zapotřebí, aby pro peníze se oženil, ten se vůbec neženil; počet konkubinátů dosáhl vrchole a jakéhosi upravení. Proto císař Augustus zahájil veliké zákonodárství k ozdravení rodinného života a plodných sňatků a přes tuhý odpor vyšších stavů, ano samého senátu, konečně uplatnil zákon zvaný Lex Julia et Papia Poppaea. Hlavní, vodicí myšlenkou této celé skupiny zákonodárské bylo dle Esmarcha (§ 102.): Každá sňatku schopná osoba, muž jako žena, kteráž nežije ve slušném a plodném manželství, nemá v případě bezženství vůbec toho obdržeti, co by jí odkázáno bylo testamentem; v případě neplodného manželství má obdržeti toliko polovici toho, co jí testamentem odkázáno; obmezení to stalo se na prospěch dědiců tímže kšaftem povolaných, však ženatých (vdaných) neb majících manželské potomstvo. Bylo pak i jiných zákonů římských, stejně o to usilujících, aby pro řádné, plodné sňatky, zvlášť matky v takovém žijící, ustanoveny byly četné výhody právní, jako na př. S. C. Tertullianum a Orficianum. – Zdá se, že záhy člověčenstvo bude nuceno všímati sobě těchto zákonů a zařízení práva římského.

Citováno z Právníka 1913, str. 402–404.


Nazpět: Časopis Právník: paběrky od roku 1861.

Mateřské stránky: Paběrky z HvB.

Valid HTML 4.01!


Repozitář: $Id: ubytek_porodu.html,v 1.1 2013/03/16 09:14:41 computer Exp $