M. Koutek
Rybářství na Třebíčsku

Rybářství ve vodách našich, jak v rybnících, tak v řekách a potocích, provozovalo se od nepaměti. Již dávno ve středověku mezi statky panskými, duchovními i městskými jsou uváděny rybníky a práva rybolovná v řece i potocích. Rovněž jako povinností poddanské byly platy za rybolov nebo povinnosti odváděti vrchnosti ročně určitý počet ryb. (Vlastivěda, Dějiny města Třebíče).

Rybníky

Rybníků v okrese jako všude v Českomoravské vysočině je značný počet. Jsou to rybníky velkostatků Brtnice, Budišov, Sádek, Třebíč, Náměšť, pak rybníky státní, obecní a soukromé. Značný počet rybníků velkostatků přešel pozemkovou reformou v majetek obcí.

Původní fotografie: říční lázně na Polance (38,53 kB).Všech rybníků chovných je 22 v celkové výměře 430 ha. Roční přírůstek ryby je v našem kraji průměrně 115 kg na 1 ha vodní plochy, tedy roční produkce činí 494 q rybího masa v ceně 494.000,– Kč.

V dobách dřívějších bylo rybníků mnohem více, jak o tom svědčí řada hrází zrušených, více méně zachovaných. Znovuzřízením jich při výnosu 115 kg z 1 ha vynášely by tyto plochy mnohem více nežli dosud, jako většinou méněcenné pozemky. V zemědělské poradně jde nyní skutečně o akci znovuzříditi některé vhodné zrušené rybníky. Je to v době nynější krize zemědělské počin jistě dobrý nejen po stránce výnosu pozemku přímo, ale i z toho důvodu, že zvětšení vodní plochy v kraji může působiti značným vlivem na klimatické poměry, a čeliti tak katastrofálnímu suchu, jako bylo v letech posledních.

Chová se hlavně kapr, lín a štika, v menším měřítku candát. Vytěžená ryba prodá se z části v místech velkostatků, ale většinou skoupí ji obchodníci z Brna. Náš »horácký kapr« má na trhu dobrou pověst.

Vody běhuté

I v řekách a potocích, jak svrchu podtknuto, rybařilo se u nás od nepaměti. Rybářství toto nebývá však po stránce hospodářské zpravidla doceňováno.

Hospodařiti na běhutých vodách počíná se teprve v posledních pěti desítiletích. Dříve rybařilo se jedině za účelem opatřiti si úlovek jako potravu. Lovilo se bez ohledu na množství ryb a úbytek, odlovem způsobený, beze starosti o náhradu za vylovenou rybu, bez ohledu na řádné hospodaření. Kladné výsledky lovu v těch dobách lze vysvětliti jednak menším počtem rybářů, jednak značným množstvím ryb ve vodách téměř ideálně čistých. Lovil dříve, kdo chtěl a jak chtěl. Nebylo dozoru, a řádného oprávněni za roční poplatek 50 krejcarů, ač tak nepatrný, opatřoval si málo kdo. Lovilo se bez ohledu na hospodářské poměry, bez ohledu na policejní předpisy rybářské, lovilo se v létě, v zimě, v době tření, ve dne, v noci, ryba dospělá i nedospělá ap.

(Tabulku rybníků a jejich majitelů vizte v originále.)

Teprve ke konci let osmdesátých, tedy asi před 50 lety k popudu zemř. hospodářského rady třebíčského velkostatku p. A. Hanische utvořil se kroužek rybářů sportovních a založen byl v r. 1887 Rybářský spolek v Třebíči, jehož byl jmenovaný prvním předsedou. Spolek vytknul si za účel rybářství jako sport a pečoval o dodržování rybářsko policejních předpisů. Později počal se starati i o hospodářskou stránku vod. Vysazoval do řeky plevelnou nebo přebytečnou rybu, získanou zdarma při odlovech rybníků velkostatku. Péče tato se postupem času stupňovala, zájem o řádné hospodaření vzrůstal, členů přibývalo a vysazovalo se čím dále tím více, a to i rybou kupovanou. Bylo to tím více nutno, že rozvíjením průmyslu byly vody často znečišťovány a docházelo občas i k hromadným katastrofálním otravám ryb, zvláště v Třebíči a pod městem. Na popud spolku byly průmyslové podniky přinuceny zřizovati řádná čistící zařízení, jež jsou nyní ve všech továrnách na povodí až na papírnu v Přibyslavicích. I tu však bylo opět k popudu spolku docíleno zásadního úředního rozhodnutí, čistící stanici zříditi. Zajímavo je, že o čistotu vody v řece, ač poškozovala obyvatelstvo v řadě obcí, nestaral se mimo Rybářský spolek nikdo. Spolek dožadoval se vždy a v každém případě náhrady za škody na rybě odhadovými vodami způsobené, a kde vina dala se prokázati, tu s přispěním úřadů s úspěchem.

V pozdějších letech byly zřizovány na okrese i jiné rybářské spolky a rybářská družstva.

Běhuté vody v okrese, jež přicházejí tu v úvahu, jsou: Jihlavka v délce 62 km, Oslava 36 km, říčka Chvojnice a četné potoky. Jsou dle rybářského zákona moravského z r. 1895 rozděleny ve 12 revírů: 7 na Jihlavce, 4 na Oslavě a 1 na Chvojnici.

Vodní plochu lze odhadnouti na 130 ha. Roční produkce ryby 100 kg na 1 ha (jako u slabších rybníků) činí 130 q v ceně 130.000 Kč. Intenzivním hospodařením a při čisté vodě dal by se výnos značně zvětšiti.

V rybářské revíry není pojat potok Stařečka od ramene až po továrnu v Borovině. V horním toku je to potok pstruhový a je pronajat obci Heraltice, M. Haškovi v Třebíči a G. Kousalovi v Jihlavě. Dále říčka Rokytná od pramene až po hranice okresu, v horním toku také voda pstruzí. Bude starostí ryb. organizace, aby i na těchto vodách byly utvořeny revíry, jelikož obě skytají možnost hospodaření – zvláště v části – oživené pstruhem.

Rybářský spolek v Třebíči hospodaří ve 4 revírech na Jihlavce a na 1 společně s Ryb. spolkem v Náměšti n. Osl. na Oslavě. Členů má 100 a vydává mimo to rybářské lístky sportovní asi 100 hostům (sportovcům). Nájmu za pronajaté vody platí 4500,– Kč ročně. Mimo revíry na řece má pronajaty od města 3 vodovodní rybníky za 600,– Kč roč. nájemného. Dozor na vodách spolkových obstarává 16 přísežných dozorců. Vysazuje do vod rybí násady pravidelně za více než 5.000,– Kč ročně.

Letošním rokem najal spolek jeden těrný rybník a nasadil do něj 15 kusů generační ryby cejna velkého na vytření a pokusné vysazení této ryby, jež v našich vodách není, do řeky. Mimo to líhne 40.000 kusů jiker candáta a objednal 5000 kusů úhoří násady (moutí) k témuž účelu.

Spolek vydává hostům i na kratší dobu lístky sportovní za mírný poplatek a zve přátele krás přírodních, jimiž oplývají zvláště dolní revíry, jakož i přátele ušlechtilého sportu k návštěvě. Přihlášky u předsedy M. Koutka, ředitele v. v. v Třebíči.

Ve stejných intencích pečují o rybní hospodářství na Jihlavce:

Rybářský spolek v Mohelně na 1 revíru. Má 25 členů a vydává 35 sport. lístků pro hosty. Nájmu platí ročně 100,– Kč a vysazuje asi za 500,– Kč ročně.

Rybářské družstvo v Číchově má 27 členů a vydává 15 sport. lístků. Zemské pokladně platí 450,– Kč a vysazuje asi za 500,– Kč ročně.

V tomto revíru jsou 3 potoky, oživeny od nepaměti pstruhem potočním. Červ. Lhota platila ročně velkostatku z potoku 10 grošů ročně. Číchov 12 grošů. Při vesnici Chlumu připomíná se panský »potok pstruhový« již r. 1556 (Vlastivěda mor.).

Rybářské družstvo v Řípově má 3 členy a vydává 20 lístků. Vysazuje ročně za 500,– Kč násady.

Na Oslavě

Rybářský spolek v Náměšti n. Osl.. s 20 členy a 40 sportovci hospodaří na 1 revíru společně s Ryb. spolkem v Třebíči – roční nájem 1500,– Kč. Má dále pronajat 1 revír od města Náměště n. Osl. za roční nájemné 1.000,– Kč. Vysazuje ročně za 500,– Kč.

Rybářské družstvo v Senoradech má 30 členů a vydává 15 lístků. Poplatek zemi 300,– Kč ročně. Vysazuje za 200,– Kč.

Velkostatek v Náměšti n. Osl. hospodaří na vlastním revíru. V poslední době vysazoval pokusně pstruha duhového. Zarybňuje řeku plevelnou a přebytečnou rybou z rybníků.

Revír na říčce Chvojnici má najat E. Staněk, rolník v Kralicích za ročních 355,– Kč. a oživuje vody občas přebytečnou rybou ze svých rybníků.

Všechny korporace i správa velkostatku v Náměšti n. Osl. jsou organizovány za účelem jednotného a účelného hospodaření v Poříčním svazu pro povodí Jihlavky v Třebíči.

Zemské pokladně odvádějí ročně uvedené spolky a družstva spolu s rybáři výkonnými v našem okresu v nájemném z pachtovních revírů 5.164,– Kč, v podílném poplatku (družstva) 750,–, v taxe za rybářské lístky 8.190,–; úhrnem 14.104,– Kč; státu v kolkovném na ryb. lístky 2.184,– Kč. Celkem 16.288,– Kč.

V násadách doplňují osazení vod rybou ročně za 7.100.- Kč. Částka to zajisté značná, a mají tudíž spolky oprávněný nárok na podporu svých hospodářských snah ze strany veřejných institucí.

U stanice dráhy ve Studenci je zřízen hydrobiologický ústav, jenž pozoruje a zkoumá život jak flory, tak fauny vodní. Ústav je součástí zootechnickébo ústavu v Brně. Na základě výzkumů bude se pečovati o povznesení rybářství.

Ryby vyskytující se ve vodách okresu jsou: okoun říční, ježdík, candát, pulec (vranka), mník, pstruh potoční, pstruh duhový, štika, kapr, lín, parma, podoustev, ostroretka, tloušť, jelec, úhoř, karas, plotice, bělice. Z drobotiny: ouklej, řízek, mřen, střevle, slunka, hořavka, karásek.

Rak je dosti hojný v některých potocích a v Oslavě.

Nelze předplokládati, že naše vody živí pouze ryba drobnější. Z tabulky značnějších úlovků jednotlivců je zřejmo, že máme i kusy znamenité velikosti a síly.

Z uvedeného je patrno, že o hospodaření ve vodách běhutých pečuje řada korporací, že hospodářský zájem vzrůstá a že národohospodářská hodnota našich vod stále se zvyšuje. Snahy tyto zaslouží zajisté jak pozornosti, tak podpory veřejnosti, aby produkce ryby ve vodách našich se povznesla na nejvýše možnou míru jistě ku prospěchu všech.

Pozoruhodnější úlovky:

Štika: 7 kg J. Uhlíř v Přibyslavicích, 6,5 kg F. Antoš, J. Kenovský u Poušova, 5,6 kg Němec v Oslavě, 3,5 kg Štěpnička u Přibyslavic, 10 kusů za den po 1 kg i více – K. Novák v Polance, 9 kusů za den po 1 kg i více – M. Koutek u Bransouz; Úhoř: l,25 m dlouhý F. Foltýn u elektrárny, 1,25 m dlouhý Halámek v Polance; Kapr: 8 kg Fiksa u Poušova, 7,7 kg Mládek v Rokytné, 6 kg Hladil u Hartvíkovic, 5 kg Štěpnička za klášterem; Parma: 5 kg Uhlíř u Poušova, 3,5 kg Smola u Číchova; Tloušť: 2,4 kg Vondráčková u Číchova, 2,3 kg Hrábek u Číchova, 1,8 kg Novák v Polance; Podoustev: Přes 70 kusů za den (mnohé vodě vráceny); mezi sáčkovanými kus 2 kg těžký; Candát: 1,5 kg Šesták u Přibyslavic; Okoun: 1,5 kg Frolda; Pstruh: 0,93 kg Prokeš, 0,51 kg Koutek; Raci: 180 kusů za den (mnozí vodě vráceni) – Veselovský na Oslavě.


Vrátit se na obsah Památníku.