Rudolf Chalupa
Zemědělství na okrese trebíčském

Chudá půda Českomoravské vysočiny prostupuje i celý okres třebíčský. Nejenom to, že nadmořská výška okresu jest kolem 500 m, ale také že rok co rok trpí okres zvláště v letních měsících červnu a červenci malým počtem vodních srážek, jsou zde podmínky zemědělství velmi tíživé, a vyžadují tím větší péče a houževnatosti se strany zemědělcovy.

Okres měří 40.687 ha polí, 3.826 ha luk, 655 ha zahrad, 4.325 ha pastvin, 19.456 ha lesů, 454 ha rybníků, 486 ha plochy stavební, 163 ha půdy neplodné a 1.824 ha půdy jiné, celkem 71.990 ha.

Složení půdy v okrese třebíčském jest velmi různé. Jsou zde půdy s lehkým pískem, půdy písčito-hlinité, hliníto-písčíté a také půdy hlinité a jílovité. Z těchto půd značná část jest nepropustnou spodinou a tudíž půdy zamočené. Osevní postup jest zde převážně čtyřhonný, poněvadž značný počet lihovarů v okrese potřebuje přes 1.000 vagónů bramborů ročně, a proto v osevním postupu jest bramborám věnována značná část výměry. Kromě brambor jsou zde hlavními plodinami: žito, oves, jeteliny a přes nadmořskou výšku zvlášť v poslední době vzhledem k neúměrnému rozpětí cen také pšenice je hodně rozšířena.

Roztřídění půdy není toho druhu jako v krajích nížinných, poněvadž velmi dobrá tradice zemědělců udržet celistvost hospodářství v jednotlivých obcích i v okrese zůstávají převážně v původní velikosti, a tudíž nedělitelné.

Tato vlastnost a tradice zemědělců jest jistě velmi dobrá, poněvadž uchovává hospodářství v jejich původní velikosti.

Způsob hospodaření v okrese třebíčském jest velmi různý. Vedle hospodářství velmi intenzivního s vysokými hektarovými výnosy, která mohou býti vzorem a příkladem zemědělství vůbec, najdeme také hospodářství docela primitivní, na které ani doba, ani věda neměla dosud vlivu. Záleží to na osobě hospodářově a také na obci a vlivu prostředí a okolí. Vidíme proto celou řadu obcí scelených, a sice: Kojetice z r. 1906, Loukovice z r. 1907, Slavice z r. 1911, a k těmto přistupují obce scelované po válce, a sice: Smrk 1920, Čáslavice 1921, Dol. Vilémovice 1923, Rokytnice a Římov 1926 a jest přízračno, že i v dnešní době těžké hospodářské krize scelují další 3 obce: Stařeč, Mastník a Nárameč. Vedle těchto obcí scelených máme celou řadu obcí zmeliorovaných, a to: Hostákov, Smrk, Slavice, Budišov, Kamenná, Okrašovice, Dolní Vilémovice, Petrůvky, Výčapy, Slavice, Čáslavice, Římov, Třebíč, Sokolí, Týn, Kracovice, Střítež, a vedle těchto mají připravené projekty Okříšky, Trnava a Nárameč. Také regulace toků byla v celé řadě obcí provedena. Vedle těchto produktivních úprav pozemků provedlo několik obcí úpravu svých pastvin, z nichž uvádím: Chlístov, Rapotice a Smrk. Pastviny tyto mohly by býti vzorem pro celou řadu obcí jiných, které mají značnou plochu obecních a soukromých pastvin, které ovšem nevyhovují a neslouží svému účelu tak, jak by sloužit mohly. Jest věcí samozřejmou, že v těchto uvedených obcích, kde byla provedena značná rekultivace půdy, jsou podmínky hospodaření a také výnosy půdy lepší a že také tyto obce v zemědělské produkci stojí v popředí. Jedno jest však nutno konstatovat, že snaha po zlepšení, příslovečná pilnost a pracovitost zemědělců na okrese třebíčském, jest všude patrná a že poměry dnešní jsou daleko jiné, jak co do způsobu hospodaření, tak také co do výnosnosti a celé zemědělské rentability.

Produkce rostlinná jest zde ve stavu velmi dobrém. Jest chyba, že věnuje se jí největší úsilí a péče. Tato péče nevěnuje se již natolik produkci živočišné, zvláště u dobytka hovězího.

Bylo sice viděti na posledních výstavách dobytka značné zlepšení a velkou snahu celé řady jednotlivých chovatelů proniknouti i v produkci živočišné, ale nejsme ještě daleko tam, kde bychom vzhledem k potřebám a poměrům zdejšího kraje býti měli. Bude nutno podepříti tuto snahu a rozšířiti ji, abychom tak v produkci živočišné vyrovnali se a dohonili přednosti produkce rostlinné.

Také chov koně teplokrevného, který před válkou měl zde svoje jméno, značně upadá, a bude nutno i zde velmi radikálním způsobem napravit chyby, které zde natropil dovoz chladnokrevných a různě klížených koní bůhví odkud.

Zvláštní péče měla by býti věnována obecním a tak zvaným maloselským lesům. Jsou jich zde značné plochy a nikdo se dosud této věcí neujal, aby také z nich obce i jednotlivci mohli míti prospěch.

Ovocnářství nutno nazvati popelkou našeho kraje v zemědělské produkci. V této věci měla by nejdříve přijíti náprava poměrů a měla by se ovocnářství věnovat ta největší péče. Venkovské naše zahrady nelze mnohdy ani zahradami nazvati. Celé plochy v obcích i hospodářstvích leží ladem, mnohdy jako plochy neplodné, ač by měly býti použity k vysázení ovocného stromoví, a sloužiti tak k prospěchu celku. Bude nutno dohánět chyby celých desítiletí.

Dobrou, ba velmi dobrou vlastností zdejších zemědělců jest pochopení organizační. V tomto smyslu vede a jde příkladem členstvo 13ti družstevních lihovarů, zvláště jejich představitelé. Proto také jenom mohlo zemědělské družstevnictví na okrese třebíčském tak výrazně proniknout. Zemědělské družstevnictví jest dnes na okrese třebíčském nejen oporou, ale chloubou celého zemědělství. Vůdčí roli koná zde Hospodářské družstvo a mlýn pro okres třebíčský, které vykoupilo v posledním roce 800 vagónů obilí a stojí mezí prvními družstvy v této věci na Moravě. Odbyt hnojiv, krmiv a jiného zboží vzrůstá každým lokem. Také mlýn uspokojuje plně všechny, kteří tam přijedou. Družstvo naše snaží se plniti všecky povinnosti k zemědělství a jest radostný pohled každé pondělí ve Družstvu, kdy jeho kanceláře jsou zemědělci přeplněny.

Rolnická mlékárna odebírá mléko od zemědělců a zásobuje plnotučným a prvotřídním mlékem město Třebíč. Platí zemědělcům t. č. nejvyšší ceny za mléko ze všech mlékáren moravských – třebaže ceny mléka v konzumu jsou zde nižší než v celé řadě jiných měst. Přejeme si proto, aby také se strany města Třebíče pochopení pro snahu a službu mlékárny podle toho bylo.

V našem okrese vybudovali, po případě převzali z pozemkové reformy a v poslední době moderně přestavěli zemědělci 13 družstevních lihovarů, a to: Krahulov, Stařeč, Výčapy č. 88, Výčapy 104, Slavíčky, Klučov, Nárameč, Batouchovice, Čechtín, Podklášteří, Sádek, Okříšky a Opatov. Tyto družstevní lihovary mají dnes přes 600 členů z 65 obcí. S těmito lihovary jest spojeno skoro 13.000 ha zemědělské půdy a vloni tyto lihovary zpracovaly přes 130.000 q bramborů, z nichž vyrobily přes 14.000 hl lihu. Lihovary tyto staly se hospodářskou základnou celého zemědělství a celého zemědělského družstevnictví na okrese, ba řekl bych víc, jsou nervem a krví celé naší hospodářské organizace. Že prospívají produkci bramborářské a dobytkářské a hlavně svému členstvu, jest věcí samozřejmou.

Sociální úkoly na okrese v zájmu zemědělství plní Zemědělská nemocenská pojišťovna. Má přes 3.500 členů a založena byla v r. 1921.

Rolnická záložna jest prvním a největším svépomocným peněžním ústavem na okrese. Má přes 800 členů a skoro 15,000.000,– Kč vkladů. Jest spravována zemědělci a jest naším přáním a také potřebou celého zemědělství, aby si všichni zemědělci uvědomili, že zemědělské přebytky patří do zemědělských ústavů, které musí v dobách potřeby zase v prvé řadě zemědělství sloužit. Cítíme, bohužel, velmi často, jak nám schází organizace zemědělského peněžnictví.

Uvedenými daty znázornil jsem poměry a situaci zemědělství na okrese třebíčském. Bohužel, že minulého roku náš kraj postižen takovým katastrofálním suchem, že veškeren hospodářský život byl podvázán. Snad letošní rok, který hlavně v úrodě pícnin jest slibnější, znovu povzbudí a povede k další naší usilovné organizační práci.

V rámci jubilejních oslav města Třebíče, na níž nám velice záleží, poněvadž jest střediskem celého našeho hospodářského a veřejného života, poněvadž také jest největším konzumentem a odběratelem našich výrobků, uspořádáme dne 28. července různé zemědělské výstavy, k jichž zhlédnutí celou naši veřejnost zveme.

Dne 28. července budeme míti náš Zemědělský den, k jehož účasti všecky zveme a který bude výrazem organizační naší síly a schopnosti.


Vrátit se na obsah Památníku.