Třebíčské městské muzeum a jubilejní výstava retrospektivní

Městské muzeum v Třebíči bylo založeno roku 1894. Přímým popudem k jeho založení byla národopisná výstava v Praze. V našich venkovských městech byly totiž pořádány krajinské výstavky starožitností, které měly hlavně shromážditi vhodný materiál pro národopisnou výstavu. Původní fotografie: z Židů (7,61 kB).I v Třebíči se podobná výstavka uskutečnila. Zahájena byla v měsíci říjnu 1894 ve dvoraně Národního domu. Občané ochotně půjčili a částečně i darovali do výstavky své rodinné památky a starožitnosti, jichž bylo vystaveno přes 1700. Zdařilý výsledek výstavky byl pořadatelům podnětem k založení muzejního spolku v Třebíči. Velká část vystavovaných předmětů byla získána buď darem nebo za nepatrnou cenu pro budoucí muzeum.

Začátky muzea byly ovšem skrovné a počáteční činnost projevovala se, hlavně pro nedostatek vhodných místností, sbíráním a zakupováním různých památek ze všech oborů starožitnictví z města a okolí. A tu dlužno vděčně vzpomenouti zásluh prvního kustoda profesora Fr. Doležala, který po více než 30 roků muzejní materiál shromaždoval a ošetřoval. Ačkoliv mnoho vzácných památek místních bylo zničeno nepřátelskými invasemi, zhoubnými požáry v letech 1599, 1822 a 1873, netečností a neporozuměním občanstva a mnoho jich bylo prodáno do ciziny, přece jen se zachovalo až do dnešní doby dosti cenných starožitností, které zřejmě dokazují hospodářskou a kulturní vyspělost našeho města v dávných dobách.

Získané předměty byly ukládány v jedné nevhodné místnosti bývalého chudobince a špitálu, Původní fotografie: ze staré Třebíče (38,53 kB).který stával na místě dnešní budovy okresního úřadu. Později podařilo se správě muzejní získati pro sbírky dvě místnosti ve školní budově v Hasskově ulici, kde se nachází muzeum dodnes.

Velmi intenzivně začalo se třebíčské muzeum vyvíjeti od roku 1928, kdy muzejní výbor získal od obce tři nové místnosti. Bylo třeba předměty, které byly nashromážděny za ta dlouhá léta a jichž bylo přes 10.000, odborně roztříditi a přehledně umístiti do jednotlivých místností a vitrín. Práce té ujal se energicky a účinně předseda muzejního spolku. Dr. Karel Přerovský s kustodem J. Všetečkou. Jim pomáhal desetičlenný sbor kustodů. A nelze upříti, že bylo vykonáno vše, co za daných okolností bylo možno k rozvoji muzea učiniti. Vzniká celá řada nových expozic, legionářská, přírodnin a získáno pro muzeum mnoho nových předmětů, z nichž některé mají velkou cenu. Počet členů vzrostl téměř na 500.

Jubilejní oslavy města Třebíče jsou novým mezníkem ve vývoji muzea. Výbor muzejní vzal si za úkol uspořádati spolu s městským archivářem retrospektivní výstavu, která bude umístěna ve 14 místnostech.

Pro informaci návštěvníků retrospektivní výstavy připojujeme přehled roztřídění sbírek podle oborů a jednotlivých místností:

PRVNÍ POSCHODÍ

I. MÍSTNOST

CÍRKEVNÍ ODDĚLENI

obsahuje lidové a umělecké řezby, sochy a skupiny soch ze 16., 17. a 18. století, jichž je přes sto, dále relikviáře, pouťové památky, malbami zdobené písničky a modlitby. Z bohaté muzejní knihovny vyloženo jest několik tisků náboženského obsahu, z nichž nejpamátnější jest bible Kutnohorská z 15. století. Z četných obrazů zasluhuje zvlášní zmínky několik originálů rytin Dürerových ze 16. století. – Celek ladně doplňují starodávné kostelní lustry, svítilny a umělecky tepané náhrobní kříže.

II. MÍSTNOST

ODDĚLENÍ STARÉ KERAMIKY, SKLA A CÍNU

vyniká velkým množstvím předmětů. Sbírka keramiky obsahuje staré lidové moravské, habanské a toufarové výrobky, porcelán vídeňský, míšeňský, vranovský a podobně. Předmětů jest vystaveno přes 400.

Skleněné výrobky – asi 180 – pocházejí většinou ze severočeských skláren z 18. a 19. století. Některé vyznačují se nezvyklým tvarem, jiné barvou, malbami nebo rytinami.

Početná jest i expozice cínu, která má 120 kusů, zdobených krásnými rytinami.

Jednotlivé vitríny okrášleny jsou starodávnými hodinami sloupkovými a kovovými, většinou práce třebíčských hodinářů. Sbírku konečně doplňují dvoje úplná, bohatě zdobená kamna a celá řada kachlíků z počátku minulého století. Vesměs místní výroby.

III. MÍSTNOST

TŘEBÍČSKÉ BETLEMÁŘSTVÍ

vyplňuje samo celou světnici. 12 úplných betlémů hlásá tu slávu třebíčského betlémářského umění lidového. Nejstarší betlémy pocházejí od zdejších malířů Hartmanna a Klause ze začátku 19. století. Neméně zajímavé jsou betlémy ruční dřevořezby.

Vystavené betlémy jsou jen skrovnou ukázkou tohoto místního umění, neboť dodnes staví se v Třebíči každoročně v kostelích a jednotlivých rodinách na 120 betlemů.

IV. MÍSTNOST

KOVOVÉ PŘEDMĚTY

jsou ukázkou odborné, někdy až umělecké vyspělosti našich starodávných kovodělníků, kteří bez strojů a bez školského odborného vzdělání dovedli zhotoviti složité zámky, vývěsné štíty a různé tepané práce, že vzbuzují podiv dnes. Ozdobou tohoto oddílu jsou dvoje pernštýnské železné dveře. K expozici přičleněna jest i sbírka starých zbraní.

V. MÍSTNOST

MUZEJNÍ KNIHOVNA

má 1500 knih obsahu náboženského, různé literatury odborné, staré české tisky a publikace z dob národního obrození, různá vyobrazení a staré mapy.

VI. A VII. MÍSTNOST

SBÍRKY PŘÍRODOPISNÉ

uloženy jsou celkem ve dvou světnicích. Je to zejména úplná expozice všech minerálů zdejšího okresu, vybudovaná řed. M. Charvátem, nynějším kustodem muzea, a nadstr. J. Fialou, kteří značnou část nerostů darovali do muzea ze svých sbírek.

Dále úplná sbírka všech mechů a lišejníků našeho kraje, darovaná uč. R. Dvořákem a instalovaná uč. J. Budilem, bohaté expozice motýlů, brouků, zkamenělin, doplněné částečně ze soukromé sbírky známého sběratele hosp. rady Hanische, prof. Růžičky a J. Peštála.

Muzejní sbírky často obohacuje pan docent Koutek.

DRUHÉ POSCHODÍ

VIII. MÍSTNOST

ARCHEOLOGICKÉ SBÍRKY

jsou umístěny jednak na nástěnných závěsech, jednak ve vitrínách. Jsou to vesměs vzácné nálezy a vykopávky z Třebíče a z blízkého okolí a podávají nový doklad, že Třebíčsko bylo osídleno již v dobách pradávných. Počínaje od pravěku postupně až do doby středověké jsou tu vyloženy nálezy pazourkové, hliněné střepy, kosti dávných zvířat, žárové nádoby, jakož i předměty kovové.

Pro nedostatek místa v jiných světnicích nalézá se v tomto oddílu sbírka numismatická.

IX. MÍSTNOST

TŘEBÍČSKÉMU CECHOVNICTVÍ

určena jest celá sousední jizba, kdež nalezneme památky všech bývalých třebíčských cechů, které byly zřízeny asi v polovici 16. století.

Zachovalo se u nás 12 namnoze bohatě zdobených cechovních truhlic, 14 praporů, mistrovská díla, ozdobnými iniciálkami opatřené výuční a mistrovské listiny, cechovní řády, zápisy, účty, cechovní ferule, pečetidla a razítka, vývěsní štíty, různé nástroje a vyobrazení. Ve vitrině umístěny jsou skleněné a cínové cechovní poháry.

X., XI. A XII. MÍSTNOST

STARÉ TŘEBÍČI

vyhrazeny jsou tři místnosti. Měšťanská světnice z dob empíru vybavena jest slohovým nábytkem a různým domácím nářadím a náčiním. Interiér oživují ženské krojové součástky a figurína.

V sousedních dvou jizbách nalézají se: starý vykládaný nábytek třebíčského původu, domácí nářadí, náčiní, četné fotografie, malby různých zákoutí, třebíčských památných staveb, podobizny starých třebíčských vlastenců, národních buditelů, skupinová vyobrazení různých spolků, památky národní gardy z roku 1848 a podobně.

XIII. MÍSTNOST

TŘEBÍČSKOU KULTURU

reprezentují spisy a různé publikace třebíčských rodáků a sbírka Třebíč v tisku.

Ve zvláštní vitríně vystavena jest tu ona památná listina z roku 1335, kterou povýšil moravský markrabě Karel městečko Třebíč na město a obmyslil je různými výsadami. Z městského archivu uloženy jsou tu všechny ostatní pergamenové vzácné listiny, další cechovní listiny a jinaké památky z minulých dob naší obecní správy.

XIV. MÍSTNOST

SELSKÝ KOUTEK

umístěn je v menši jizbě v poměru k našim skrovným lidovým památkám. Než i tu najdeme mnohé zajímavé ukázky lidové kultury a venkovského života, mnohé ovšem též ze vzdálenějších krajin, což se dá omluviti tím, že náš podhorácký kraj, zejména v blízkém okolí, neměl zvlášť samostatný ráz. Mnoho památek zašlo, tak není na př. v okolí již ani stopy po bývalých lidových krojích.

*

Tím jest vyčerpán obsah a rozsah naší retrospektivní výstavky. Účelem jejím jest informovati širší veřejnost o dějinném, kulturním a hospodářském vývoji města od nejdávnějších dob až do jubilejního roku 1935.

Přiznáváme, že v ohledu tom nemůže se naše výstavka bohatostí a výpravou rovnati podobným výstavám v jiných větších a bohatších městech, jest však nutno konstatovati, že bylo kompetentními činiteli učiněno vše, co bylo možno vykonati na prospěch a rozvoj našeho muzea, které dnes již množstvím a cenou památek dostatečně reprezentuje naše město. Je však záhodno, aby snahy a činnost muzejního spolku byly i nadále podporovány všemi uvědomělými občany, aby muzeum ve svém dalším vývoji mohlo úspěšně pokračovati.

Výbor muzea


Vrátit se na obsah Památníku.